Nejlepší seriály roku 2022 podle Radia Wave: Velká loučení, kanibalské hody a těžké životní zkoušky

1. Ozark (4. sezóna)

Ze 4. sezóny seriálu Ozark|foto:Netflix

Rok velkých konců. Kromě Saula (viz třetí příčka) už se nedovoláme ani do kasina rodiny Byrdových, kteří nám několik let dokazovali, že praní peněz v jezerní oblasti Ozarks v Missouri může být extrémně ponuré a sexy zároveň. Autorský thriller herce, scenáristy a režiséra Jasona Batemana o zločinu, korupci a morální ohebnosti, o rozpadu vztahů mezi nejbližšími i podivně degradovaném americkém snu vždy charakterizovalo několik vzácných atributů: komplikované zápletky s často šokujícím rozuzlením, fascinující postavy a jejich brilantně napsané dialogy, zvláštně tlumená, a přesto strhující atmosféra a v neposlední řadě i skvostná hudební dramaturgie. Mrazivá, napínavá i krutě vtipná narko sága vyprávěná z pohledu obyčejné rodiny, která se rozklížila pod tlakem vlastní chamtivosti, ambicí a amorální práce pro mafiánský kartel, navíc v postavách Ruth (úchvatná Julia Garner) a Wendy (rovněž neskutečná Laura Linney) stvořila jedny z nejemancipovanějších ženských figur v dějinách quality TV. Po konci některých seriálů by měl člověk mít právo na menší wellness. Ozark je jedním z nich.

2. Schodiště

Ze seriálu Schodiště|foto:HBO Max

Pramáti naší aktuální obsese true crime žánrem – záhadná smrt Kathleen Petersonové a následný soudní proces s jejím manželem – se od roku 2001 dočkala četných zpracování. Letošní Schodiště nepřináší žádná nová fakta, ale zpracovává známé události jako neproniknutelný rébus, kde neexistuje ideální pachatel ani rozklíčování skutečného průběhu jednoho osudného večera. V hlavních rolích excelentní Colin Firth jako arogantní a povýšený spisovatel a rádoby politik Michael Petersen, a Toni Collette coby Kathleen: žena, která všechny ty ambice, rozvětvené příbuzenstvo a tradice prakticky udržovala v chodu. Jeden by snad i uvěřil, že se jí na konci náročného dne udělalo mdlo, sletěla ze schodů a fatálně si rozrazila hlavu…

3. Volejte Saulovi (6. sezóna)

Ze 6. sezóny seriálu Volejte Saulovi|foto:Netflix

Skončil další velký seriál jedné éry televizní zábavy. A po něm zůstane jen prázdno. Walter White z Perníkového táty či Don Draper z Šílenců z Manhattanu byli pokřivenými verzemi těch nejúspěšnějších selfmademanů, toxickými monstry, zneuznanými génii i zvrácenými verzemi amerického snu. Seriál Volejte Saulovi nicméně nebyl studií zrodu monstra: jeho hrdina na sebe vzal masku jménem Saul Goodman, neboť neuměl být Jimmym McGillem. Zdánlivě obyčejný prospěchář se stal jednou z nejkomplikovanějších a nejtragičtějších postav moderní televize právě proto, že byl především pokřivenou verzí nás všech. V šesté řadě vrcholí a končí romantické, radostné, pragmatické i toxické spojení dvou partnerů v životě i „byznysu“ – Saula a Kim, kteří už navždy zůstanou jedním z nejneuchopitelnějších párů historie.

4. Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera

Monster: The Jeffrey Dahmer Story|foto:Netflix / Everett / Profimedia

Nejkontroverznější minisérie roku, ale také jedna z nejlepších. Ryan Murphy opět angažoval nedoceněného hereckého chameleona Evana Peterse, který v roli jednoho z nejznámějších sériových vrahů/kanibalů předvádí výkon zcela mimo kategorie (někde mezi Andy Warholem a Yzomandiasem na ketaminu). Pokus alespoň zčásti přepsat konvence true crime žánru, zvládnout balanc na hraně exploatace a voyeurismu a nabídnout v druhé půlce série tolik potřebnou změnu perspektivy Murphymu nečekaně vyšel. Místy až zásvětní slow burn drama vyniká precizně komponovanými dlouhými záběry, ultimátně stupňovanou tenzí i skvělou prací se zvukem a atmosférou. Murphyho nekompromisní minisérie nerezignuje na kontext a stahuje Dahmera ze zvrhlého piedestalu jednoho z největších amerických „boogeymanů“ a místo toho ukazuje prstem na rasismus a homofobii policie. (A navíc: prvenství a čelistní patent na sponzora pořadu #DahmerJídlo nám už nikdo nevezme.)

5. Zkouška

Seriál Zkouška|foto:HBO

Nejtěkavější a nejméně předvídatelný seriál roku. Komik Nathan Fielder se snaží druhé připravit na sociální výzvy, na které on sám vůbec připravený není. Ve svých nejlepších momentech evokuje tahle směsice vztahové komedie, existenciálního dramatu a autistické reality show absurdní konstrukce Charlieho Kaufmanna. Skrze reálné a lehce nadsazené situace odhaluje univerzálně platné zákonitosti existence – především melancholický pocit, že trávíme tolik času lapeni ve svých fantaziích a imaginativních scénářích, až nám zcela uniká realita samotná.

6. Cobra Kai (5. sezóna)

Z 5. sezóny seriálu Cobra Kai|foto:Netflix

Seriál o tom, že všechny vaše životní problémy se dají vyřešit pomocí karate, pokračuje pátou sezónou. Brilantní mix osmdesátkové nostalgie a ryze současného teenagerského seriálu se tentokrát odvíjí kolem záporáka Terryho Silvera, který sice pochází z nejopovrhovanější třetí epizody původního Karate Kida, ale vyklubal se z něj jeden z nejcharismatičtějších padouchů roku. Zlotřilý magnát tu naplno aplikuje princip „řídit dódžó jako firmu“ a znovu vychyluje rovnováhu dobra a zla v San Fernando Valley tak razantně, že se proti němu musí spojit řada někdejších nesmiřitelných antagonistů. Slizké charisma Thomase Iana Griffitha v podání Silvera je sice jeden z hlavních, ale rozhodně ne jediný důvod, proč u Cobra Kai zůstat i u páté sezóny. Empatický pohled na vzájemné vztahy různých generací, odzbrojující humor a věčná otázka po tom, podle jakého bojového stylu žít vlastní život tu zůstávají stejně působivé jako v první sezóně.

7. Volavka

Ze seriálu Volavka|foto:Apple TV+

Sérioví vrazi jsou horké zboží quality TV. Volavka rozhodně nenabízí nic převratného, ale výchozí situace je dostatečně vtahující a ústřední duo tvořené charismatickým dealerem a úlisným psychopatem podezřelým z několika vražd skvěle funguje. Kaučuková mimika Tarona Egertona skvěle kontrastuje s všepožírající upocenou dikcí Paula Waltera Hausera, jehož licousové monstrum posedlé úklidem vám spolehlivě vydrhne nervy bělidlem. Škoda trochu generických tahů ve scénáři, jinak Volavka v bloku plném lidských stvůr docela kraluje.

8. Půlnoční klub

Ze seriálu Půlnoční klub|foto:Netflix

Po odsloužení Půlnoční mše si Mike Flanagan založil Půlnoční klub. Tentokrát ale při psaní scénáře nečetl Stephena Kinga, nýbrž Stopy hrůzy. Podle teenagerských hororů Christophera Pika vznikl desetidílný seriál o tom, jak si parta umírajících teenagerů po nocích vypráví strašidelné historky, které nejsou ani zdaleka tak děsivé jako jejich vlastní životy. A při tom možná odhalují temné tajemství starého domu, v němž se rozhodli strávit své poslední dny na tomto světě. Flanagan sice umírání rozhodně neukazuje realisticky, ale o to mu ani nejde. Půlnoční klub není ani tak horor, jako spíš vyprávění o terapeutické síle hororových příběhů a o naději, která nám může stejně dobře pomáhat, jako nás zrazovat. Tenhle rafinovaně poskládaný, ale zároveň hluboce emotivní spletenec dokáže dát nový smysl nejednomu hororovému klišé.

9. Podezření

Z minisérie Podezření|foto:Česká televize

Donedávna byly prakticky jediným ztělesněním ambic tuzemské televizní tvorby temné krimi inspirované zahraničními vzory. Scenárista Štěpán Hulík s režisérem Michalem Blaškem ale letos přišli s třídílnou minisérií, která je jak důstojným příspěvkem k oblíbenému žánru true crime, tak i perfektně vystavěnou detektivkou s ambivalentními postavami a společenským přesahem. Přestože se inspiruje skutečnými úmrtími nemocničních pacientů, nejde tu o pouhou rekonstrukci konkrétního případu či hledání spravedlnosti. Podezření je především vrstevnaté sociální i etické drama, v němž do poslední chvíle není jasné (a vlastně ani podstatné), kdo je viník a kdo oběť. Vypráví o tvrdých ranách minulosti, o předsudcích i o tom, jak obtížně se překonávají. Seriál nepříjemný a pichlavý jako život (nejen) na malém městě.

10. Stranger Things (4. sezóna)

Ze 4. sezony seriálu Stranger Things|foto:Netflix

První sezóna Stranger Things se ještě dala brát jako poctivé retro, které se vrací k tomu lepšímu z osmdesátkových sci-fi, hororů a filmů o dospívání. Od druhé řady dál se ale seriál čím dál víc mění v útěšný „feel-good“ katalog nostalgického pomrkávání, ve kterém se mají diváci cítit především dobře a bezpečně (přestože některé postavy v podstatě nedělají nic jiného, než trpí, a některá z nich sem tam dokonce i umře). Čtvrtá sezóna z tohohle trendu v jádru neodbočuje: její epické rozdělení do spousty paralelních dějových linií ničemu nepomohlo, jen ze seriálu udělalo ještě nevyrovnanější podívanou. Přesto má čtyřka několik mimořádně povedených zápletek, scén, postav nebo situací, kvůli kterým rozhodně stojí za to tuhle megalomanskou dračákovou kampaň dohrát až do konce. Pro fanoušky Kate Bush a Metallicy to platí dvojnásob.

Zvláštní uznání (minisérie / dokusérie / reality TV):

Bílý Lotos 2
Jimmy Savile: Britský horor
Když se všechno po*ere: Woodstock 99
Neslýchané: Závod století
RuPaul's Drag Race All Stars 7
Ta dívka z fotky

Který herec si letos odnáší cenu za nejlepší kaučukovou mimiku? Jak dlouho už dává Vítek Alešovi do vody heparin? Koukaly tentokrát Čelisti na seriály trochu otráveně? A potkaly se už někdy s realitou? Poslechněte si komentáře čelistní trojice na téma top seriály sezony a všechno se dozvíte.