Nejlepší seriály roku 2022 podle Radia Wave: Velká loučení, kanibalské hody a těžké životní zkoušky
Letošní kvalitní obrazovky opanovala velká loučení. Už se nikdy nedovoláme Saulu Goodmanovi ani rodině Byrdových na břeh jezera Ozark. Alespoň Kobra čaj se i nadále bude servírovat o páté a o své osmdesátkové nostalgické playlisty nepřijdou ani fandové Stranger Things. Parket letos patřil také sériovým vrahům, kteří nepřestávají dráždit představivost tvůrců a diváků. Vystoupejte s námi po schodišti z lidských kostí k nejlepším televizním počinům roku!
1. Ozark (4. sezóna)
Rok velkých konců. Kromě Saula (viz třetí příčka) už se nedovoláme ani do kasina rodiny Byrdových, kteří nám několik let dokazovali, že praní peněz v jezerní oblasti Ozarks v Missouri může být extrémně ponuré a sexy zároveň. Autorský thriller herce, scenáristy a režiséra Jasona Batemana o zločinu, korupci a morální ohebnosti, o rozpadu vztahů mezi nejbližšími i podivně degradovaném americkém snu vždy charakterizovalo několik vzácných atributů: komplikované zápletky s často šokujícím rozuzlením, fascinující postavy a jejich brilantně napsané dialogy, zvláštně tlumená, a přesto strhující atmosféra a v neposlední řadě i skvostná hudební dramaturgie. Mrazivá, napínavá i krutě vtipná narko sága vyprávěná z pohledu obyčejné rodiny, která se rozklížila pod tlakem vlastní chamtivosti, ambicí a amorální práce pro mafiánský kartel, navíc v postavách Ruth (úchvatná Julia Garner) a Wendy (rovněž neskutečná Laura Linney) stvořila jedny z nejemancipovanějších ženských figur v dějinách quality TV. Po konci některých seriálů by měl člověk mít právo na menší wellness. Ozark je jedním z nich.
2. Schodiště
Pramáti naší aktuální obsese true crime žánrem – záhadná smrt Kathleen Petersonové a následný soudní proces s jejím manželem – se od roku 2001 dočkala četných zpracování. Letošní Schodiště nepřináší žádná nová fakta, ale zpracovává známé události jako neproniknutelný rébus, kde neexistuje ideální pachatel ani rozklíčování skutečného průběhu jednoho osudného večera. V hlavních rolích excelentní Colin Firth jako arogantní a povýšený spisovatel a rádoby politik Michael Petersen, a Toni Collette coby Kathleen: žena, která všechny ty ambice, rozvětvené příbuzenstvo a tradice prakticky udržovala v chodu. Jeden by snad i uvěřil, že se jí na konci náročného dne udělalo mdlo, sletěla ze schodů a fatálně si rozrazila hlavu…
3. Volejte Saulovi (6. sezóna)
Skončil další velký seriál jedné éry televizní zábavy. A po něm zůstane jen prázdno. Walter White z Perníkového táty či Don Draper z Šílenců z Manhattanu byli pokřivenými verzemi těch nejúspěšnějších selfmademanů, toxickými monstry, zneuznanými génii i zvrácenými verzemi amerického snu. Seriál Volejte Saulovi nicméně nebyl studií zrodu monstra: jeho hrdina na sebe vzal masku jménem Saul Goodman, neboť neuměl být Jimmym McGillem. Zdánlivě obyčejný prospěchář se stal jednou z nejkomplikovanějších a nejtragičtějších postav moderní televize právě proto, že byl především pokřivenou verzí nás všech. V šesté řadě vrcholí a končí romantické, radostné, pragmatické i toxické spojení dvou partnerů v životě i „byznysu“ – Saula a Kim, kteří už navždy zůstanou jedním z nejneuchopitelnějších párů historie.
4. Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera
Nejkontroverznější minisérie roku, ale také jedna z nejlepších. Ryan Murphy opět angažoval nedoceněného hereckého chameleona Evana Peterse, který v roli jednoho z nejznámějších sériových vrahů/kanibalů předvádí výkon zcela mimo kategorie (někde mezi Andy Warholem a Yzomandiasem na ketaminu). Pokus alespoň zčásti přepsat konvence true crime žánru, zvládnout balanc na hraně exploatace a voyeurismu a nabídnout v druhé půlce série tolik potřebnou změnu perspektivy Murphymu nečekaně vyšel. Místy až zásvětní slow burn drama vyniká precizně komponovanými dlouhými záběry, ultimátně stupňovanou tenzí i skvělou prací se zvukem a atmosférou. Murphyho nekompromisní minisérie nerezignuje na kontext a stahuje Dahmera ze zvrhlého piedestalu jednoho z největších amerických „boogeymanů“ a místo toho ukazuje prstem na rasismus a homofobii policie. (A navíc: prvenství a čelistní patent na sponzora pořadu #DahmerJídlo nám už nikdo nevezme.)
5. Zkouška
Nejtěkavější a nejméně předvídatelný seriál roku. Komik Nathan Fielder se snaží druhé připravit na sociální výzvy, na které on sám vůbec připravený není. Ve svých nejlepších momentech evokuje tahle směsice vztahové komedie, existenciálního dramatu a autistické reality show absurdní konstrukce Charlieho Kaufmanna. Skrze reálné a lehce nadsazené situace odhaluje univerzálně platné zákonitosti existence – především melancholický pocit, že trávíme tolik času lapeni ve svých fantaziích a imaginativních scénářích, až nám zcela uniká realita samotná.
6. Cobra Kai (5. sezóna)
Seriál o tom, že všechny vaše životní problémy se dají vyřešit pomocí karate, pokračuje pátou sezónou. Brilantní mix osmdesátkové nostalgie a ryze současného teenagerského seriálu se tentokrát odvíjí kolem záporáka Terryho Silvera, který sice pochází z nejopovrhovanější třetí epizody původního Karate Kida, ale vyklubal se z něj jeden z nejcharismatičtějších padouchů roku. Zlotřilý magnát tu naplno aplikuje princip „řídit dódžó jako firmu“ a znovu vychyluje rovnováhu dobra a zla v San Fernando Valley tak razantně, že se proti němu musí spojit řada někdejších nesmiřitelných antagonistů. Slizké charisma Thomase Iana Griffitha v podání Silvera je sice jeden z hlavních, ale rozhodně ne jediný důvod, proč u Cobra Kai zůstat i u páté sezóny. Empatický pohled na vzájemné vztahy různých generací, odzbrojující humor a věčná otázka po tom, podle jakého bojového stylu žít vlastní život tu zůstávají stejně působivé jako v první sezóně.
7. Volavka
Sérioví vrazi jsou horké zboží quality TV. Volavka rozhodně nenabízí nic převratného, ale výchozí situace je dostatečně vtahující a ústřední duo tvořené charismatickým dealerem a úlisným psychopatem podezřelým z několika vražd skvěle funguje. Kaučuková mimika Tarona Egertona skvěle kontrastuje s všepožírající upocenou dikcí Paula Waltera Hausera, jehož licousové monstrum posedlé úklidem vám spolehlivě vydrhne nervy bělidlem. Škoda trochu generických tahů ve scénáři, jinak Volavka v bloku plném lidských stvůr docela kraluje.
8. Půlnoční klub
Po odsloužení Půlnoční mše si Mike Flanagan založil Půlnoční klub. Tentokrát ale při psaní scénáře nečetl Stephena Kinga, nýbrž Stopy hrůzy. Podle teenagerských hororů Christophera Pika vznikl desetidílný seriál o tom, jak si parta umírajících teenagerů po nocích vypráví strašidelné historky, které nejsou ani zdaleka tak děsivé jako jejich vlastní životy. A při tom možná odhalují temné tajemství starého domu, v němž se rozhodli strávit své poslední dny na tomto světě. Flanagan sice umírání rozhodně neukazuje realisticky, ale o to mu ani nejde. Půlnoční klub není ani tak horor, jako spíš vyprávění o terapeutické síle hororových příběhů a o naději, která nám může stejně dobře pomáhat, jako nás zrazovat. Tenhle rafinovaně poskládaný, ale zároveň hluboce emotivní spletenec dokáže dát nový smysl nejednomu hororovému klišé.
9. Podezření
Donedávna byly prakticky jediným ztělesněním ambic tuzemské televizní tvorby temné krimi inspirované zahraničními vzory. Scenárista Štěpán Hulík s režisérem Michalem Blaškem ale letos přišli s třídílnou minisérií, která je jak důstojným příspěvkem k oblíbenému žánru true crime, tak i perfektně vystavěnou detektivkou s ambivalentními postavami a společenským přesahem. Přestože se inspiruje skutečnými úmrtími nemocničních pacientů, nejde tu o pouhou rekonstrukci konkrétního případu či hledání spravedlnosti. Podezření je především vrstevnaté sociální i etické drama, v němž do poslední chvíle není jasné (a vlastně ani podstatné), kdo je viník a kdo oběť. Vypráví o tvrdých ranách minulosti, o předsudcích i o tom, jak obtížně se překonávají. Seriál nepříjemný a pichlavý jako život (nejen) na malém městě.
10. Stranger Things (4. sezóna)
První sezóna Stranger Things se ještě dala brát jako poctivé retro, které se vrací k tomu lepšímu z osmdesátkových sci-fi, hororů a filmů o dospívání. Od druhé řady dál se ale seriál čím dál víc mění v útěšný „feel-good“ katalog nostalgického pomrkávání, ve kterém se mají diváci cítit především dobře a bezpečně (přestože některé postavy v podstatě nedělají nic jiného, než trpí, a některá z nich sem tam dokonce i umře). Čtvrtá sezóna z tohohle trendu v jádru neodbočuje: její epické rozdělení do spousty paralelních dějových linií ničemu nepomohlo, jen ze seriálu udělalo ještě nevyrovnanější podívanou. Přesto má čtyřka několik mimořádně povedených zápletek, scén, postav nebo situací, kvůli kterým rozhodně stojí za to tuhle megalomanskou dračákovou kampaň dohrát až do konce. Pro fanoušky Kate Bush a Metallicy to platí dvojnásob.
Zvláštní uznání (minisérie / dokusérie / reality TV):
Bílý Lotos 2
Jimmy Savile: Britský horor
Když se všechno po*ere: Woodstock 99
Neslýchané: Závod století
RuPaul's Drag Race All Stars 7
Ta dívka z fotky
Který herec si letos odnáší cenu za nejlepší kaučukovou mimiku? Jak dlouho už dává Vítek Alešovi do vody heparin? Koukaly tentokrát Čelisti na seriály trochu otráveně? A potkaly se už někdy s realitou? Poslechněte si komentáře čelistní trojice na téma top seriály sezony a všechno se dozvíte.
Související
-
Nejlepší filmy roku 2022 podle Radia Wave: Zázrační barbaři hledají svůj kousek nebe
V pestrém výběru 10 pozoruhodných titulů si podávají ruku Elvis a Batman, svět zvířat a svět lidí, Hollywood i artové čoudy. Šlukujte! Kouření ale jinak říkáme jasné NENE!
-
Pět nejlepších her roku 2022 podle Radia Wave. Vládnou jim epileptičtí upíři i pokojové rostliny
Herní rok 2022 byl především plný odkladů dlouho očekávaných titulů, ale přesto se ven dostaly kousky, které rozhodně stojí za pozornost. Vybrali jsme z nich pětici her.
-
Je tu deset nejlepších knih roku 2022 podle Radia Wave! Náladu nezlepší, ale jsou skvělé
Deset titulů ve výběru Radia Wave za rok 2022 sice nerozveselí ani nepohladí po duši, ale zato vás seznámí se skvělými texty a vydatnými čtenářskými zážitky.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
