Seřvat a uhodit je jednodušší a rychlejší cesta. Já chci dát dětem čas, někdy je to ale těžký
„Určitě jsem zlobil. I když dneska vím, že zlobení není zlobení. Pamatuju si velký důraz na poslušnost a disciplínu. Ve škole jsme za prohřešky různě klečeli v rohu a doma zrovna tak,“ vzpomíná Radim. „Když mi bylo asi čtrnáct, byl jsem hokejovej kluk a nabral jsem sílu, tak jsem se otci vzepřel. Řekl jsem mu, že mu ublížím, pokud na mě sáhne.“
Radim se narodil ve druhé polovině 70. let a vyrostl v něčem, čemu sám říká stará škola. Když s ženou čekali první dítě, řekli si, že to chtějí dělat jinak. „Zanadávat, seřvat a uhodit je zkratka, jednodušší cesta. Dá se to udělat rychle. Můžu řvát, poslat syna ho do pokoje a v tu chvíli problém přestane a bude klid. My jsme ale chtěli, aby ta výchova měla delší výsledek než klid v jednu danou chvíli,“ říká Radim, táta dvou dětí.
„Děti se nebojí mi něco říct, protože nepřichází trest. Já jsem vyrůstal v lajně, svým dětem chci dát čas a svobodu,“ říká Radim.
„Je to pro mě někdy těžký.“ Poslechněte si rozhovor s Radimem o výchově a trestech.
Související
-
Párkrát se mi povedlo podat někomu ruku, ale pak mi bylo hrozně špatně. Pořád hledám bezpečný plán B
„Když mě vedli na OSPOD, mluvili o mně, že jsem chyba v systému. Vím, že já nejsem ta chyba v systému, ale že ten systém má chyby,“ říká Dita v podcastu Slušný vychování.
-
Táta řval, že jsem blbá, ošklivá, neschopná. Radši bych facku, než ta slova
„Od raného dětství na mě řval. Řval, že jsem ošklivá, tlustá, blbá, že nic nedotáhnu do konce.“ Ve druhém díle série Slušný vychování vzpomíná Kateřina na svého otce.
-
Přála bych vám vidět, co všechno rodiče považují za přiměřený trest a základ slušného vychování
„Násilí je návykové. Rodiče ho používají, když jsou frustrovaní, bezmocní. A když dítě uhodí, uleví se jim,“ říká Petra Wünschová v prvním díle série Slušný vychování.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
