Jestli žena zažívá potrat třetího vymodleného dítěte, chci to vědět, říká porodní bába
„Víc než dřív mohou teď ženy využít možnost, že potom, co dítě v rané fázi těhotenství odejde, nejdou do nemocnice na instrumentální revizi a čekají na spontánní potrat. Znám ale i ženu, která zažila obě varianty, v nemocnici i doma, a obě byly špatně. Za mě to bylo tím, že neměla vedle sebe oporu. I k potratu, stejně jako k porodu, je třeba mít někoho, o koho se budeme moct opřít. Ať už je to pátý týden, nebo čtyřicátý,“ říká o zkušenosti s potratem Alžběta Samková.
Co můžeme čekat, když nás potrat zavede do nemocnice? „Jsou tam vedle sebe ženy, pro které znamená potrat vyřešení problému, a pak ty, které se loučí s vytouženým těhotenstvím. Pokud k nám přichází žena na revizi po třetím potratu a je z toho zničená, je pro mě jako pro personál hodně důležité to vědět. Je to situace, ve které musíme být všichni naprosto profesionální. Otázka je, kolik žen tohle dokáže v té situaci někomu v nemocnici říct. V systému není zajištěné to, aby k tomuhle žena dostala prostor. V některých nemocnicích se objevuje síť Center provázení. To jsou místa, která by nám s tímhle mohla hodně pomoct,“ říká porodní asistentka Alžběta Samková. „Já za sebe vidím strach personálu o tyhle ženy pečovat. Strach, že něco řeknu blbě – tak radši neřeknu nic.“
A co dál? „Polehávat, odpočívat. Léčit nejde tělo, ale i hlavu, mluvit o tom. A nezapomínat na rodinu kolem. Mohlo to být vymodlené dítě a rodina přišla o svého člena. Mnoho z nás s těmi dětmi mluví, i když tady nejsou,“ uzavírá Samková.
Poslechněte si Houpačky s porodní bábou Alžbětou Samkovou o potratu.
Související
-
„Ta láska je stejná, ať žena potratí v šestém týdnu, nebo v šestém měsíci,“ říká porodní bába
O spontánních potratech, jejich příčinách a následcích jsme mluvili v Houpačkách s porodní asistentkou Alžbětou Samkovou.
-
Rozumem jsem věděla, že dítě s vývojovou vadou nezvládneme. Uvnitř mě ale všechno křičelo
Evino čekání na narození zdravé dcery se během jednoho vyšetření změnilo na těžký příběh, který v sobě zahrnuje velmi složitou volbu a nakonec i porod mrtvého miminka.
-
Moment, kdy se rodiče dozvídají závažnou diagnózu dítěte, si pamatují z pěti procent
„I v těch nejtěžších chvílích se dá něco vylepšit. I když život dítěte končí, dá se pro rodinu vždycky ještě něco udělat,“ říká Lenka Kohoutková z Centra provázení.
