Lidé jako chodící ocetnice, 50 odstínů zeleniny a rozbor klimaskeptické žumpy. Best of Podhoubí 2023
Rok 2023 byl znovu nejteplejší v historii měření. 12. prosince naměřili ve španělské Malaze rekordních 29,9 °C. Koncentrace CO2 v atmosféře je aktuálně kolem 420 ppm a do konce století se může skoro zdvojnásobit. Tragické scénáře spojené s nárůstem skleníkových plynů v atmosféře je těžké si představit. Podhoubí se i v roce 2023 snažilo mapovat lidi, kteří si tohle uvědomují a přichází s inspirativními řešeními ve svých oborech.
Začínáme obyčejným octem. Při poslechu Václava Smolíka z Oceterie se ale člověku obzory kolem kyselé tekutiny natolik rozšíří, že už si nikdy nechce do vody nebo na salát nakapat nic jiného. Ocet hrál v historii klíčovou roli při konzervaci vody v parných dnech nebo při lámání vápence. Smolíkovi připravují skvělý ocet z jablek a pivního sladu v blízkosti Dobříše s minimem energetických vstupů a maximálním výsledkem.
Čtěte také
Mezi naším trávicím ústrojím a půdními mikroorganismy, které zaručují správnou funkci půdy, růst rostlin i zachytávání CO2 z atmosféry, vede spojnice skrze plodiny, které jíme. Myslí na to Jaroslav Lenhart i zbytek týmu ze Svobodného statku na soutoku, kde rostou byliny a zelenina za pomoci biodynamických pouček. Živočišnost a citlivost Lenharta, zapojení sociálně znevýhodněných i odevzdání poctivé práci dělají ze Svobodného statku jeden z nejzajímavějších zemědělských projektů u nás.
Čtěte také
Kromě lidí z praxe, kteří s krajinou fyzicky pracují, je tu i intelektuální činnost. Sociolog Vojtěch Pecka pro letošek připravil knihu Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací. Anatomická preparace poválečných dějin klimatických dezinformací přináší svědectví vědců amerických fosilních gigantů, kteří od konce šedesátých let detailně seznamovali vedení firem i americké politické představitele s fakty o skleníkovém efektu i s prognózami oteplení na začátku dalšího milénia. Byznys ve spojení s reklamní mašinerií převzaté od tabákových firem v reakci na zjištění rozjel dezinformační kampaň, jejíž následky dnes pociťujeme na vlastní kůži.
Byl požár v NP České Švýcarsko přírodní katastrofou nebo ekologickým přínosem? Proč Jaroslav Lenhart nepoužívá pojmy rostlinná a živočišná výroba? Jakou roli hrál ocet při vzniku japonského suši? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Krajina zrodu. Příroda nám postaví lepší les než lidé. Rok po požáru v Českém Švýcarsku
Největší požár v historii České republiky loni zasáhl plochu 10 km². Během třiadvacetileté historie parku evidují správci 78 požárů nebo zahoření. Krajině se však ulevilo.
-
Konvenční zemědělství je kruté. Je to jako kopnout matku do břicha, říká biodynamický zemědělec
Svobodný statek na soutoku pracuje s jiným zdrojem přístupů k zemědělství – je jím biodynamické učení. To důležité se děje na poli v interakci mezi člověkem a přírodou.
-
Obraz zemědělce podle Jaroslava Lenharta: člověk divoký, co tančí a miluje. Rostlina se nedá vyrobit
„Začínáme kolem páté. Jsme tu jen s ptáky, nic tu nejezdí, je tu úplný pokoj a vy si uvědomíte, jaký poklad to je,“ provádí mě Jaroslav Lenhart po Svobodném statku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
