Jsem ročník:
1981
Na Radiu Wave zastávám práci?
Ten, který práská kníry a cvaká Čelistmi.
Předtím jsem stihnul?
Redaktorování v Literárních novinách a časopisu Týden. Spoluzaložení a práci v čtrnáctideníku A2, psaní pro Respekt, magazín His Voice nebo revue Labyrint. Studia na katedře Filmové vědy FF UK. Vedle Radia Wave žiju a rodím děti i pro festivaly Stimul, Be2Can a pro časopis Cinepur.
Nejraději poslouchám?
Zaklínajícího Screamin' Jay Hawkinse. Zaklínajícího svého syna Šimona. Boards of Canada a Paavoharju. Knife a Spoon. Vladimíra Menšíka a jeho alter ego Karla Veselého. Abrazivní samomluvu Dana Nekonečného. Rodinku!
Za nejlepší koncerty posledních let považuji?
Opulentní hip-popovou operu Kanye Westa pod širým nebem v polském Krakově a koncert novodobé šamanky Fever Ray v původně sakrálních prostorách klubu Babel ve švédském Malmö. Letos (2015) mě omráčil sonický nálet klasiků Autechre a nezařaditelná performance venezuelského vizionáře Arcy na rakouském Donaufestu.
Mé nejoblíbenější filmy jsou?
Jarmuschův Mrtvý muž a Ghost Dog - Cesta samuraje. Werckmeisterovy harmonie Bély Tarra. Odvrácená strana Měsíce Roberta Lepage. Zločiny a poklesky Woodyho Allena. Post tenebras lux Carlose Reygadase. Bílé dlaně Szabolcse Hajdu. Syn bratrů Dardenneových. Kód neznámý Michaela Hanekeho. Cokoli od taiwanského krále tzv. slow cinema Tsai Ming-lianga. Letos zatím vede Saulův syn László Nemese.
Jestli čtu, tak většinou
László Krasznahorkaie a Juliana Barnese. Karla Hynka, Jana Kohouta a Vratislava Effenbergera. Daniila Charmse. Knihy ze Severu (Kari Hotakainen, Rosa Liksom, Erlend Loe, Peter Hoeg, Jon Fosse, Sjón). Jidiše kop. Občas takhle po ránu, čtu si súry z Koránu.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Sběrem plodnic a vybíráním pláství. Rád sem tam posnídám znělec.
K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Tatarák a jeho vepřového berlínského bratra Hackepetera. Dršťkovou. Bramborák. Všechno s vyšším obsahem selenu. Pivo z Chýně.
Co bych chtěl sdělit světu?
Člověk, hluchý vůči tichu, rozezná už jen zvuky autonehod.
Všechny články
-
Animátorka Diana Cam Van Nguyen: Úspěchy se přeceňují
V dada rubrice Brambora s vejcem telefonovali Ivana s Alešem talentované výtvarnici a režisérce Dianě Cam Van Nguyen.
-
Den s obřím plyšovým broukem. O čem se sní v nových tracích od Rebeccy Black, Fousheé a Khai Dreams?
O tom, že kdysi vysmívaná Rebecca Black už nemíní jen sbírat drobky, svědčí její píseň Crumbs, a o dva bloky dál jí přitakává i slovenská naděje Timea. Scream My Name!
-
Ponorka na parníku i u obrazovky. Největší záhadou seriálu 1899 je jeho popularita
„Dokoukávat to nebudu!“ prohlašuje rezolutně Aleš o seriálu 1899. A zřejmě není jediný. Co si o trendy mysteriózní novince myslí filmově kritický magazín Čelisti?
-
Jakub Kohák: Nemám rád slovo pečivo
Hostem příjemně absurdní rubriky Brambora s vejcem byl tentokrát komik, moderátor a filmař Jakub Kohák.
-
Sosat beat! Bangerům týdne kralují posmrtný Young Dolph, utopický Travis Scott a ballroomová Kimbra
Track týdne patří novozélandské zpěvačce Kimbře, která nás v podzimní chandře bere do pulzujícího ballroomu. Replay!
-
Není to vychucený! Satirická komedie Menu slibuje fine dining, ale servíruje junk food
Trenér se vrátil! Obávaný labuťák, který dokázal vyklovat z lodí i zkušené sportovce, byl ke zděšení vodáků a velké radosti Čelistí opět vypuštěn na Kokotské rybníky.
-
Režisér Štěpán FOK Vodrážka: Z ruličky od toaletního papíru jsem vyrobil telefon
V rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana s Alešem telefonovali Štěpánovi FOK Vodrážkovi, kterému by prý nevadilo, kdyby se jmenoval Podrážka.
-
Sex-pozitivní pop i ničivý breakbeat. Jizvy života léčí SKAAR, NOISY, Kim Petras či Arleta
Hudební nirvána na vás čeká v Topinkách!
-
Trošku Zodiac, trošku Dahmer. True crime Svatý pavouk vás zavede do suterénu íránské společnosti
Jsou dětští herci akceptovatelní alespoň k pašování alkoholu na plac? A je dobře, že se v aktuálních filmových novinkách moc nevyskytují? Poslechněte si Čelisti!
-
Bad Vibes & Neon Signs. Mléčné zuby Suki Waterhouse, temné požehnání od Palmistry a Drake na mizině
Je současný pop pomíjivý (a zcela nezbytný) jako mléčné zuby? Vyžaduje skládání hudby spíš pocit osobní spokojenosti nebo tu pravou inspiraci přináší výhradně neštěstí?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 26
- 27
- 28
- 29
- 30
- …
- následující ›
- poslední »